Box opening aneb Jak jsem přišla k Riëlovi
Tak, a je to tady… Už i Orisay má svou první BJD panenku, přestože jsem ještě minimálně před půl rokem byla přesvědčena, že si nikdy nic takového nepořídím…
Ale začněme pěkně od začátku… Kdy jsem viděla první BJD panenku? Tak to vím naprosto přesně – bylo to na stránkách paní Denisy (molendrix.com) – její Fiume mi tenkrát vyrazila dech (je to už hluboká a temná minulost - někdy v té době jsem právě vyhodila svůj první pokus o Arwenin korunovační šat a začala jsem šít druhý J), a já na tu bledou panenku se skleněnýma očkama koukala jako na zjevení. Samozřejmě, že mi nedala spát, ale po delší době (a po zjištění, odkud že bych ji musela objednat a hlavně za kolik) jsem jí pustila z hlavy – a to až do doby před půl rokem (samozřejmě, že jsem mezitím zjistila, co jsou BJD panenky zač – neb jsem začala mimo jiné sledovat i blogy jako např. BJD kingdom a blog Niny – Elea76). V té době jsem se rozhoupala (konečně!) k vytvoření vlastní autorské panenky – Ël – a právě k její konečné podobě mi byly volnou inspirací BJD dolls.
No a souhrou osudu se stalo, že jsem na výše zmíněném blogu Niny/Eley našla článek o jejím Cedrikovi (1/4 Mirodoll Lele), kde se zmiňovala o tom, že je Mirodoll levná společnost a její BJD panenky jsou například vhodné na pokusy J. Ještě týž den jsem mrkla na jejich stránky a se zjištěním, že tohle by šlo, jsem začala počítat své úspory; původně jsem totiž měla také v plánu zakoupit si model 1/4 Leleho a toho modifikovat na elfíka (u mě je to už nemoc, já vím J). Jenže jsem náhodou také mrkla na jejich 1/3 Thundera (tímto spílám těm, co mají na starosti propagační foto panenek pro stránky, neb mi přijde, že se snaží zákazníky spíše odradit???) a protože jsem přemýšlela, jak může asi tak vypadat, když projde milujícíma rukama nového majitele, zapojila jsem strýčka Googla. A bylo to…
Já se zamilovala do BJD panenky. A to pořádně. Celé dva dny jsem nemyslela na nic jiného, než na Thundera a v noci se mi zdálo, jak mu šiji oblečky a… Bylo to jasné. Třetí den jsem si ho objednala – tedy 11.5. s tím, že si nějaký ten měsíc, dva, počkám. Ovšem už 22.5. mně přišel mailík od společnosti Mirodoll, že je na cestě domů (takhle jsem naposledy jásala, když jsem si konečně dodělala svoje gotické šaty J), trošku mě potrápila celnice (drželi mi ho celé dva týdny; i když, pokud vím, tak tohle ještě nic není) a v pondělí 9.6. se konečně změnil stav na „Zásilka doručována“ a já byla celý den jako na trní. Konečně se mi (až po 16:00 hodině! To pro mě, coby pro člověka nedočkavého, bylo naprosté utrpení) ozval kurýr a o chvíli později jsem už držela v rukou vytoužený balíček (pěkně těžký balíček mimochodem). Takže tady jsou fotky z mého prvního (a doufám, že ne posledního) box openingu + úplně prvního focení – Mirodoll 1/3 Thunder:
PS: omluvte prosím kvalitu fotek, ale foceno to bylo až večer a já už se nemohla dočkat, až krabici rozbalím, takže jsem urobila „jen“ rychlofocení J.
