Tvoření by Orisay

Jak jde čas, stále více oceňuji rozdílné velikosti BJD panenek. Každá má své nesporné výhody J. Na SD velikost se skvěle šije, neboť se nemusím zabývat „pidi“ detaily a vůbec se perfektně vyrábí doplňky všeho druhu. V této kategorii SD vítězí J. Na stranu druhou – vzdala jsem se (alespoň výhledově) představy, že by se mnou Riël cestoval jinam, než na zahradu, či do ateliéru… Můj první a poslední pokus „importovat“ Riëla do přírody dopadl tak, že po zhruba 500 metrech (než jsem došla k lesu) a těch 100 metrech do kopce, než jsem našla místo příhodné pro focení (měsíční výzva BJD Kingdom – bytosti z lesa), jsem skončila na pařezu, který jsem si vyhlédla k focení, bez dechu a zbavena všech optimistických představ, jako že bych toho dne fotila ještě jinde… A to jsem sebou prosím pěkně táhla jenom 1x BJD v SD velikosti v origo krabici a „spacáku“ (aby nedošlo k úhoně) + foťák s příslušenstvím (tj. stativ 2x, deštník 1x, odrazka 1x…) a stačilo mi to… Úplně… Nicméně od chvíle, kdy mám Miri (Míriel J), oceňuji skladnost a nesporně lehčí váhu panenky v MSD velikosti, tudíž se mnou výše zmíněná absolvuje sem tam dovolené (no jo, projela už několik hradů a důvěrně se seznámila s lesy v okolí Žďárských vrchů J) a také i tentokráte, když šlo o to projít se v Českém středohoří, dojít na zříceninu Oltáříku (cílem byla spíše samotná nádherná cesta) a zachytit při tom některé z barev podzimu za asistence Míriel. Původně byla v plánu také fotografie skrze okénko hradu do podzimní krajiny (konečná improvizace na předpředposlední fotografii), avšak člověk míní… a podmínky pro focení mění J. Vítr vál tak urputně, že napózovat panenku v okýnku a nedej bože ji tam nechat sedět (bez toho, abych ji držela) byla naprosto nemyslitelná (možná by to „odfouklo“ i Riëla), takže… Poroučet větru ještě neumím, ale kdybych se to jednoho dne naučila, pokusila bych se o tuto fotku znovu J. Jen mi nyní vrtá hlavou, co až obohatím sbírku o nejmladší sestřičku – Ailinel (YoSD) J.