Oslava podzimu podruhé
Rok se s rokem sešel a znovu nadešel čas Enyal yávië – tedy oslavy podzimu. Tentokráte však Riël nemůže jen tiše přihlížet, neboť se k němu přidala ta starší z jeho sestřiček a ta nemíní jen stát v ústraní – nikoli – má v plánu si oslavu dokonale užít se vším, co k ní náleží (už jen kvůli tomu, že dostala vlastní „korunku“ ze zlatého listoví J). A tak tedy nezbývá Riëlovi nic jiného, než se smířit se svým osudem a nechat se „odvelet“ do víru oslav J.
A zde už Rilyel s Míriel, kteří si zpříjemňují čekání na začátek slavnosti hraním na lyru (tedy, hrál Riël, než mu Míriel lyru „zrekvírovala“ J):