Tvoření by Orisay

Láska k pánovi prstenů (a k celému světu Středozemě vůbec) mne (občas k radosti mě samé, občas k radosti mého okolí) dohnala k tomu, abych se naučila spoustu nových dovedností a postupně jsem se tak stala šičkou, vyšívačkou, „ševcem“, modelářem, tak trochu „sochařem“ a tak trochu i „truhlářem“ J.

Nábytek pro BJD panenky je v plánu již dlouho, ačkoli jsem si ho původně přestavovala zcela jinak (z kovu, jelikož máme v rodině uměleckého kováře), avšak nedostatek kovářova času mne donutil zvážit jiný výrobní postup. Třebaže jsem nikdy nic takového neprováděla, vrhla jsem se na truhlářsko-modelářskou cestu a zvolila si dřevo (tedy překližku).

Samý začátek práce jsem zkrátka z jistých důvodů (jak jsem začala pracovat, na focení jsem ani nepomyslela) nenafotila.

Na fotkách jsem tedy zdokumentovala až téměř finální fáze výroby.

Trůn je vyroben z překližky různé síly – opěradlo z dvou 3 mm desek, sedadlo z 6 mm desky a bočnice z 8 mm desek.

Opěradlo je dvojité proto, že je zdobené vrstvenými prořezy, některé jsou skrz obě desky, některé jen skrze tu vrchní. Prvně v životě jsem držela v ruce lupínkovou pilu a musela jsem poté hodně usilovně pilovat, abych napravila to, co jsem pilou místy (zejména z počátku) „užižlala“ J.

Opěradlo je posléze (stejně jako bočnice) zdobeno také vypalovanými vzory.

Na první fotografii je trůn již slepen, jisté nedokonalosti jsou vyrovnány truhlářským tmelem a trůn je napuštěn lazurou (v barvě kaštanu).

Posléze jsem se pustila do polstrování. Polštářky jsou vyřezány z izolace pod plovoucí podlahy a navlečeny v povlacích ze světle modrého sametu. Na trůnu jsou přišity.

Posledním krokem bylo samotné dozdobení trůnu. Na nohách trůnu se pne kapradí (stejně jako na vrchu bočnic) a opěradlo je zdobeno pavím peřím a umělými „zmrzlými“ listy kapradí.