Tvoření by Orisay

Vzhledem k tomu, že jsem již pokořila pomyslnou hranici středu v počtu utvořených Arweniných šatů z celkového počtu jejích existujících šatů, dovolím si nyní malinko bilancovat.

   Pokud se ohlédnu zpět, musím připustit, že vše začalo (před x lety) snahou o vytvoření vlastní Arwen – neboť Legolas s Galadriel (originál by Mattel J) byli již na cestě a já neskutečně toužila doplnit si sbírku svých panenek z LOTRa také Arwen a Aragornem. Ti vyšli ve společném setu v korunovačních róbách. Touha mě poněkud přešla, když jsem, během hrabání se ve fotkách, zjistila, jak vlastně Arwen originál od Mattela vypadá (a že to bylo velké zklamání – neboť jsem už měla v drápech Legolase a Galadriel a nutno podotknout, že ti se Mattelu skutečně vydařili – a to včetně detailů). Arwen proti nim vypadala jako z jiného filmu L. Takže jsem se rozloučila s myšlenkou zakoupení setu a do budoucna jsem uvažovala již jen o koupi samotného Aragorna, který se naopak podařil.

   A díky prožitému rozčarování jsem se já, která jsem do té doby NIKDY nic neušila, kousla do zadku, a v náhlém vnuknutí jsem se rozhodla, že si vytvořím vlastní Arwen. Jakožto skalní přívrženec Tolkienovského světa (ať již v knižní či filmové podobě) jsem samozřejmě věděla, že Arwen měla kostýmů mnoho (celkem 17), a po dlouhých hodinách rozmýšlení jsem učinila nezvratné rozhodnutí – ušiji jí právě korunovační róbu. Panenku jsem již nějakou tu dobu měla doma uloženou (paradox – nikdy jsem si vlastně nehrála s panenkami, pouze několik jsem si jich nechala „darovat“ na výstavku; zajímat mě začaly až v době, kdy jsem na ně začala šít J); látku jsem sehnala v místním sekáči – původně to tedy byla XXXL halenka (ostatně, dodnes můj nejoblíbenější šicí materiál J). A počala jsem tvořit – metodou pokus/ omyl. V současné době uveřejněná verze korunovačního šatu je čtvrtá J. Nicméně – konečný výsledek měl, kromě dobrého pocitu, že i já mám konečně svou Arwen, ještě vedlejší efekt – začalo mě bavit šít na panenky J. A tak jsem nyní další zástupkyní tohoto koníčku a rozhodně se ho nehodlám jen tak vzdát J.

   V průběhu času jsem utvořila krom toho korunovačního také šaty jezdecké, bílé (angel), bílé (bridge), „snové“, „naděje“, smuteční, requiem a s rudými rukávy.

   A do budoucna plánuji ušít šatečky ze společenstva prstenu Farewell („rozloučení“), ze dvou věží Cranberry („brusinkové“) a těch několik, jež byly z filmu (bohužel L) vystříhány – Rose, Lavender beaded (nebo Lothlorien), Blue a Battle. Z celkového výčtu chybí šaty White a Midnight, jež jsem se po dlouhé úvaze nakonec rozhodla neušít a to z několika důvodů – v případě šatů White – příliš se mi nelíbí a v případě šatů Midnight zkrátka proto, že existuje jen velmi málo fotek spodních šatů (tedy těch, co ve filmu – návrat krále – zůstaly skryté pod svrchním pláštěm) a já tedy nemám představu o detailech a šít je kvůli svrchnímu plášti zkrátka nechci.

   Možná dále připadá v úvahu ještě ušití pláště k šatům Requiem, ale to je otázka sehnání vhodné látky. Tak tedy, konec bilancování J. Toť prozatím vše J.